Honoré de Balzac se narodil roku 1799 v Tours v rodině obchodníka. Na přání rodičů vystudoval právo a krátký čas pracoval v advokátské kanceláři. Ve dvaceti letech se rozhodl stát spisovatele. a finančně se osamostatnit. Aby se uživil, začal psát brakovou literaturu (tzv. černé romány). Věnoval se i vydavatelské činnosti. Vysokými životními náklady a neúspěšnými podnikatelskými aktivitami se až do konce života zadlužil. To jej ovšem přinutilo k intenzivnější literární činnosti. Úmornou prací se mu postupně zhoršoval zdravotní stav a to zapříčinilo jeho brzkou smrt. Umřel v Paříži roku 1850 v 51 letech. Na jeho pohřeb přišel i jeho vynikající přítel a spisovatel Victor Hugo. Dlouho se snažil svou rodinu se snažil přesvědčit o svém spisovatelském nadání. Napsal veršovaný román Cromwell, který však jeho rodina nepřijala kladně. Na živobytí si zpočátku vydělával psaním braků, které vydával pod pseudonymem lord R´Hoone, a různých příruček. Po literárních neúspěších se inspiroval spisovatelem Waltrem Scottem, se kterým napsal historický román Vzbouřenci, které tvoří východisko pro rozsáhlý prozaický cyklus Lidská komedie (La Comédie humane). Lidská komedie obsahuje asi 97 románů tvořících ucelený obraz lidských vztahů ve společnosti ovládané penězi. Balzac tuto společnost důkladně poznal, protože pracoval v advokátní kanceláři. Jádro tohoto cyklu tvoří volná trilogie románů Otec Goriot (Le pére Goriot, 1834), Ztracené iluze (Illusions perdues, 1837-39) a Lesk a bída kurtizán (Splendeurs et miseres des courtisanes, 1838-1843). Rozsáhlý románový cyklus rozdělil do tří částí: Studie mravů, Filosofické studie a Analytické studie.