Ctenar | Čtenářský deník nejen k maturitě

Karel Čapek (1890-1938) se narodil v Malých Svatoňovicích, většinu dětství strávil v podkrkonošské Úpici. Karlův otec byl lékařem oblíbeným v celém kraji (spisovatel ho láskyplně zpodobil v románu Krakatit). Matka měla kulturní zájmy, nejmladšího Karla zbožňovala a rozmazlovala. Vztahy se sourozenci Helenou a Josefem byly velmi dobré, a to i dospělosti; první díla psali Karel s Josefem společně a publikovali je pod jménem bratři Čapkové. Karel začal psát už jako student. Po gymnáziu v Hradci Králové pokračoval v Brně a maturitu složil v Praze, kam se po otcově onemocnění rodina přestěhovala. Na Filosofické fakultě Karlovo univerzity studoval vedle filozofie, dějin výtvarného umění a estetiky také francouzskou, německou a anglickou jazykovědu. Pro těžkou vadu páteře nemusel Karel Čapek na frontu; krátce byl vychovatelem v hraběcí rodině Lažanských, nedlouho potom redaktorem Národních listů a pak oba bratři nastoupili do redakce Lidových novin, kterým Karel zůstával věrný i v době, kdy už byl dávno existenčně zajištěn. Významná část Čapkovy novinářské tvorby byla věnována úsilí kultivovat vztahy mezi národy, které v Československu žily, vést lidi k toleranci, zároveň hledat nejlepší způsob, jak by se daly spravovat věci veřejné. Čapek se vyslovoval prakticky ke všem podstatným problémům společnosti, ale současně psal i vtipné fejetony o nejvšednějších věcech, které člověka obklopovaly. Objevoval tak pro sebe i pro čtenáře obyčejný svět jako svět mnoha překvapení. Čapek napsal řadu známých děl, kterými se proslavil nejen u nás, ale i v zahraničí. Mezinárodní věhlas mu získalo utopické drama R.U.R., známá je i Bílá nemoc, Válka s Mloky či jeho nejrozsáhlejší román Krakatit. K jeho nejčtenějším pracím však neodmyslitelně patří Povídky z jedné a druhé kapsy.