Vladimir Vladimirovič Nabokov (1899 - 1977) patří mezi typické představitele intelektuální prózy. Díla tohoto stylistického a jazykového virtuoze však nikdy neměla ráž čistě formálního experimentu. Narodil se v Petrohradě do aristokratické rodiny, která však za občanské války prchla před bolševiky z vlastní a emigrovala na Západ. Nabokov dostudoval v Anglii a nějaký čas pobýval v Německu, odkud na konci třicátých let z obavy před nacismem odešel do Francie. Od r. 1940 žel v USA, kde přednášel literaturu, psal literární studie a překládal. Posledních sedmnáct let života strávil ve Švýcarsku. Tento ruský literát vynikal jazykovými schopnostmi, inteligencí i šíří zájmů (byl erudovaným znalcem motýlů). Zpočátku psal rusky (pod pseudonymem Sirin), avšak po odchodu do Ameriky si za literární jazyk zvolil angličtinu. Publikovat také začíná pod svým pravým jménem. Pro Nabobovy knihy je příznačná suverenita, s níž jsem rozvíjeny nejrůznější umělecké hry, např. jazykové. Na rozdíl od řady modernistů se nevzdal ani tradičních vyprávěcích prvků, jako je výrazný příběh či postava. K jeho významným dílům patří LUŽINOVA OBRANA (1930), POZVÁNÍ NA POPRAVU (1938), SKUTEČNÝ ŽIVOT SEBASTIANA KNIGHTA (1941), PNIN (1957) a v neposlední řadě také LOLLITA (1955).