Jane Austenová (1775 - 1871), anglická spisovatelka a zakladatelka moderního rodinného románu v anglické literatuře, se narodila v Steventonu (hrabství Hamsphire) jako nejmladší ze sedmi dětí venkovského pastora. Studovala krátce na soukromých středních školách v Oxfordu a Readingu, ale její rodiče nebyli příliš zámožní a Jane, která se neprovdala, byla nucena žít v rodinách svých sourozenců, kde se věnovala dalšímu vzdělání a především také své největší zálibě - literatuře. Psaní se věnovala už od patnácti let, kdy vznikaly její krátké prózy, básně i dramatické scény. Později se věnovala i rozsáhlejší tvorbě. Její díla vycházela za jejího života anonymně, přičemž plného pochopení autorka dosáhla až ve dvacátém století. Píše výlučně o prostředí jí nejlépe známém, v němž sama strávila celý život - prostředí venkovského vyššího stavu. Hlavními postavami jejích děl jsou obvykle inteligentní, morálně silné hrdinky, které ostře kontrastují s pošetilostí svého okolí. Mezi její nejznámější díla patří ROZUM A CIT(Sense and sensibility, 1811), PÝCHA A PŘEDSUDEK (Pride and Prejudice, 1813), MANSFIELDSKÝ PARK (Mansfield Park, 1814), EMA (Emma, 1815), NORTHANGERSKÉ OPATSTVÍ (Northanger Abbay, 1818) a PŘEMLOUVÁNÍ (Persuasuion, 1818).

Honoré de Balzac se narodil roku 1799 v Tours v rodině obchodníka. Na přání rodičů vystudoval právo a krátký čas pracoval v advokátské kanceláři. Ve dvaceti letech se rozhodl stát spisovatele. a finančně se osamostatnit. Aby se uživil, začal psát brakovou literaturu (tzv. černé romány). Věnoval se i vydavatelské činnosti. Vysokými životními náklady a neúspěšnými podnikatelskými aktivitami se až do konce života zadlužil. To jej ovšem přinutilo k intenzivnější literární činnosti. Úmornou prací se mu postupně zhoršoval zdravotní stav a to zapříčinilo jeho brzkou smrt. Umřel v Paříži roku 1850 v 51 letech. Na jeho pohřeb přišel i jeho vynikající přítel a spisovatel Victor Hugo. Dlouho se snažil svou rodinu se snažil přesvědčit o svém spisovatelském nadání. Napsal veršovaný román Cromwell, který však jeho rodina nepřijala kladně. Na živobytí si zpočátku vydělával psaním braků, které vydával pod pseudonymem lord R´Hoone, a různých příruček. Po literárních neúspěších se inspiroval spisovatelem Waltrem Scottem, se kterým napsal historický román Vzbouřenci, které tvoří východisko pro rozsáhlý prozaický cyklus Lidská komedie (La Comédie humane). Lidská komedie obsahuje asi 97 románů tvořících ucelený obraz lidských vztahů ve společnosti ovládané penězi. Balzac tuto společnost důkladně poznal, protože pracoval v advokátní kanceláři. Jádro tohoto cyklu tvoří volná trilogie románů Otec Goriot (Le pére Goriot, 1834), Ztracené iluze (Illusions perdues, 1837-39) a Lesk a bída kurtizán (Splendeurs et miseres des courtisanes, 1838-1843). Rozsáhlý románový cyklus rozdělil do tří částí: Studie mravů, Filosofické studie a Analytické studie.

Arnošt Lustig (1926-2011) patřil k předním českým spisovatelům a humanistům světového významu. Narodil se roku 1926 v Praze v rodině maloobchodníka. Svůj literární styl opírá o životní zkušeností a osud. Jako osoba židovského původu byl vyloučen za okupace z měšťanky a deportován do terezínského ghetta. Později prošel i dalšími koncentračními tábory (Osvětim, Budhenwlad). V dubnu 1945 se mu podařilo uprchnout z transportu smrti do Dachau a zúčastnil se květnového povstání v Praze. Během války přišel téměř o celou rodinu a téma holocaustu je také hlavní linií jeho literární tvorby. Po válce, v roce 1946, studoval na Vysoké škole politických a sociálních věd, začal přispívat do novin a časopisů. Vedl kulturní rubriku Mladého světa a stal se scénáristou Čs. filmu. Po roce 1968 však Arnošt Lustig emigroval a odešel přes Itálii, Izrael a Jugoslávii do USA, kde přednášel na několika univerzitách. Po roce 1989 se vrátil do Česka, kde žije dodnes. Jeho nejznámějšími díly jsou DÉMANTY NOCI (1958), DITA SAXOVÁ (1962), MODLITBA PRO KATEŘINU HOROVITZOVOU (1964) ad.

 Vladimir Vladimirovič Nabokov (1899 - 1977) patří mezi typické představitele intelektuální prózy. Díla tohoto stylistického a jazykového virtuoze však nikdy neměla ráž čistě formálního experimentu. Narodil se v Petrohradě do aristokratické rodiny, která však za občanské války prchla před bolševiky z vlastní a emigrovala na Západ. Nabokov dostudoval v Anglii a nějaký čas pobýval v Německu, odkud na konci třicátých let z obavy před nacismem odešel do Francie. Od r. 1940 žel v USA, kde přednášel literaturu, psal literární studie a překládal. Posledních sedmnáct let života strávil ve Švýcarsku. Tento ruský literát vynikal jazykovými schopnostmi, inteligencí i šíří zájmů (byl erudovaným znalcem motýlů). Zpočátku psal rusky (pod pseudonymem Sirin), avšak po odchodu do Ameriky si za literární jazyk zvolil angličtinu. Publikovat také začíná pod svým pravým jménem. Pro Nabobovy knihy je příznačná suverenita, s níž jsem rozvíjeny nejrůznější umělecké hry, např. jazykové. Na rozdíl od řady modernistů se nevzdal ani tradičních vyprávěcích prvků, jako je výrazný příběh či postava. K jeho významným dílům patří LUŽINOVA OBRANA (1930), POZVÁNÍ NA POPRAVU (1938), SKUTEČNÝ ŽIVOT SEBASTIANA KNIGHTA (1941), PNIN (1957) a v neposlední řadě také LOLLITA (1955).